Jo jinak účinnost zbraní na jeden výstřel by měl mít překvapivě právě Jug s těma svejma brownama dost ničivou...počítejte se mnou.
P47: 8x12,6mm = 100,8 mm..což je přes 10 cm.!! železa s užasnou kadencí a plochou dráhou letu
P51: 6x12,6 = 75,6 mm .. což je 7,5 cm.!! porád slušný.
Bf109K: 1x30mm + 2x12,6 = 55,2mm .. což je 5,5cm. fakt ubohý :-)
Problém je právě v tom umístění na jedno místo...proto je duležitá ta konvergence!! bohužel.
Jo..fokáč..hmm..nojo..fokáč..ehm...hele nevíte co je to fokáč?
Joe Hallenbeck napsal:
Ok Ok uz mlcim, ale Mustafa je v tech vyskach rychlejsi.
a taky rychlejc ztrácí křídle než Thunder a jak psal už i Lekk tak se s ním dá v poho i níž .
A aby to nebyl uplně OT ,tak používám taky kombinaci fixed + gyro a docela se s tím dá při konvergenci na 300
Upravil/a Noram dne 23-02-2007 23:38
VGR_Lekk napsal:
Jo jinak účinnost zbraní na jeden výstřel by měl mít překvapivě právě Jug s těma svejma brownama dost ničivou...počítejte se mnou.
P47: 8x12,6mm = 100,8 mm..což je přes 10 cm.!! železa s užasnou kadencí a plochou dráhou letu
P51: 6x12,6 = 75,6 mm .. což je 7,5 cm.!! porád slušný.
Bf109K: 1x30mm + 2x12,6 = 55,2mm .. což je 5,5cm. fakt ubohý :-)
Problém je právě v tom umístění na jedno místo...proto je duležitá ta konvergence!! bohužel.
Jo..fokáč..hmm..nojo..fokáč..ehm...hele nevíte co je to fokáč?
Já bych řekl že tam jde i o hmotnost projektilu a rychlost. A tudíž potom o energii přeměněnou k zničení protivníkova letadla. Na celkovém průměru ani tak podle mě nezáleží, když už tak na průřezu.
Ono na tom priemere zavisi velke prd.
MK108 je naplneny vybusinou a na nepancierovane casti je to extremne nicive. Viac nez davka z thundera. Olegove 0.5 su bohuzial aj tak poddimenzovane lebo vela citlivych casti v lietadle nie je namodelovanych.
V tuhle chvíli nevím, zda má být považováno sečtený ráží jako vtip, či nikoliv. Ale pro dokreslení: jediný zásah z 20mm granátu typu Minen-Geschoss (zcela běžně používaném na MG 151/20) udělal v duralovém plechu díru o průměru 50 - 70cm.
Obdobný zásah z 30mm granátu typu Minen-Geschoss (na Mk.108) udělal v duralovém plechu díru o průměru snad až 1,5m+ (konkrétnější čísla případně může dodat Gryzlov, nebo já, až zase dorazím do Prahy).
1stCL_Fucida napsal:
V tuhle chvíli nevím, zda má být považováno sečtený ráží jako vtip, či nikoliv. Ale pro dokreslení: jediný zásah z 20mm granátu typu Minen-Geschoss (zcela běžně používaném na MG 151/20) udělal v duralovém plechu díru o průměru 50 - 70cm.
Obdobný zásah z 30mm granátu typu Minen-Geschoss (na Mk.108) udělal v duralovém plechu díru o průměru snad až 1,5m+ (konkrétnější čísla případně může dodat Gryzlov, nebo já, až zase dorazím do Prahy).
ad ten MG co se tyka toho prumeru prustrelu tady mimo jine i dost zalezi na tom pod jakym uhlem ten granat dopadne, vsechny ty testy byly bud staticky a nebo byly delany za idealnich podminek to jest uhel dopadu granatu = 90stupnu a myslim ze je celkem jasny ze jinou diru udela granat kterej doapdne kolmo a jinou diru udela granat kterej doapdn treba pod 10 stupnema..... tam uz pak zalezi na rychlosti kterou ten granat poleti
Upravil/a 1stCL_BlueL dne 24-02-2007 09:40
1. LeKKu, v tomto případě má smysl sčítat pouze průřezy (tedy vytvořené otvory po průstřelu), nikoliv průměry.
2. Čísla mohu dodat ALE ... jsou to výpočty vytvořené na základě mých SUBJEKTIVNĚ vytvořených vzorců. Průměry průstřelů byly stanoveny na základě dat sovětských projektilů ráže 20mm, 23mm, 37mm.
Z toho vyplývá:
- nejsou zohledněny tlaky při explozi (vliv tloušťky stěn projektilů)
- není zohledněný vliv střepin na tvorbu otvoru
- nejsou zohledněny další okolnosti, které mě momentálně nenapadají
3. Úhel dopadu - myslím (tudíž nevím), že má veliký význam při likvidaci rozměrných překážek (valy, betonové zdi atd.) kdežto při posuzování ničivého účinku na potah letounu mi tento vliv přijde jako minoritní. (kromě extrémních úhlů, kdy dochází k odrazu nebo skluzu) Nemyslím, že je v tuto chvíli zcela nutné se zabývat vlivem úhlu dopadu, pokud nemáme vyřešenou základní otázku: co udělá otvor o větším průměru ... s tím pak i souvisí celkový devastační účinek, protože lze to pak zjednodušit na podmínku: co je uvnitř koule o průměru daného otvoru, je zničené (zjednodušeně řečeno, protože nosník vydrží více než potah apod. )
Joe Hallenbeck napsal:
Kdyz si s Mustangem drzis vysku tak te nikdo nezabije. Nad 27000 feetu nema konkurenci. Pokud tam cooperuji dva Mustangy v rukach prumernych pilotu tak nemci nemaji sanci. IMHO je to jediny spojenecky stroj na zapadni fronte spolu s Thunderem na kterem je mozne ziskat vice nez sest sestrelu za let, mozna i vic i kdyz ji jen prumerny pilot a prumerny strelec.
To jsou dost silácky napsané věty ne ? By mě zajímalo kolik soubojů jsi v 27000 feetech na DS nebo coopech zažil ?
Na Warclouds jsem svého času s lidma z CVS nebo MK lítal jenom v Ta-152 a přesně takové namachrované Mustangy jsem tam kosil z převýšení... běžně jsem lítal v 10-12 km a byla to prdel největší i docela adrenalin, když se padá na éro, které si to v klídku lítá a jeho pilot kouká akorát dolů, jestli v 4-5 není nějaké bf nebo fokáč... a nevím čím to, ale takhle vysoko mi neuletělo vůbec nic... ale možná si to špatně pamatuju...
Válka a korupce se nedá oddělit.
Dosažení kritické meze korupce téměř vždy vyvolá občanskou válku. A válka vyvolá ještě větší korupci. A tato korupce vyvolá další nestabilitu, která oslabí již tak oslabené demokratické instituce. Oslabí demokratickou kontrolu elit, kontrolu vlády, kontrolu státní autority. Války vedou armády a jejich generálové. A armády z podstaty nejsou demokratické instituce. Pro generály armád je válka požehnání. Kdo podporuje válku vedenou zkorumpovaným státem, podporuje jak samotnou korupci, tak v důsledku i úplné zničení demokracie a svobody v tomto státě.
VGR_Lekk napsal:
Jo jinak účinnost zbraní na jeden výstřel by měl mít překvapivě právě Jug s těma svejma brownama dost ničivou...počítejte se mnou.
P47: 8x12,6mm = 100,8 mm..což je přes 10 cm.!! železa s užasnou kadencí a plochou dráhou letu
Zcela souhlasím, ač jsou to teoretické výpočty, v několika publikacích o P-47 se doslova citují výroky pilotů a jejich prosby směrem na mechaniky o vymontování krajních (dle mnohých slov zbytečných) dvou browningů pro odlehčení zatížení křídla. Sám Zemke tvrdil že spoustu nováčků doslova udivovala obrovská účinnost rychlopalných půlcouláků a velká zásoba střeliva a jejich výborná spolehlivost.
Drevokocur, spíše bych vzal v potaz názor Sipiho - není možná namodelované dostatečné množství citlivých částí, ale především si myslím, že my tady běžně udržujeme stroje ve vzduchu v situaci, kdy pilot, kterému šlo skutečně o život, odpálil překryt kabiny a vyskočil, nebo nouzově přistál.
Na obyčejné kulce není moc co modelovat a po zásahu do necitlivé části nemůže prostě způsobit nějaké výrazné poškození. To, že nováčci byli překvapeni devastující silou šestice, resp. osmičky kulometů bych přisuzoval faktu, že se nikdy nesetkali s leteckým kanonem a pokud vím, tak na Texanech do té doby létali jen s jedním kulometem. Osobně mi půlpalcové kulomety nepřijdou nijak poddimenzované - na letadla s rozměrnými nádržemi, v ideálním případě navíc nesamosvornými a jinak nechráněnými, fungují skvěle, stejně jako na stroje s velmi citlivými motory (Bf 109). Ale Fw 190 A..nádrž poměrně těžko zasáhnutelná, pilot dobře chráněn, motor také odolný..těžko ho sprškou kulek vyřadit z boje.
Když v tomto směru naopak vezmu zkušenosti německé, tak tzv. Ramjägery (těžce pancéřované Fw 190 A-8/9) byly vůči střelbě zepředu (z půlpalcáků bombardérů) prakticky imunní, problém byl, když se za ně naopak zavěsil Mustang .
Tak koukám že jste se chytli hezky na udičku...samozřejmě sem počítal teoreticky a v Ilovi...praxe je a byla uplně jinde.
ALE..zpátky k tématu vlákna...Ace maker.
Nedalo mi to a dneska jsem ho podrobil řadě testů.."rozuměj: strašně mockrát jsem s ním střílel na ruzné cíle:-)" a výsledek je tento.
dynamická ani statická kružnice zobrazená na sklíčku zaměřovače je svou velikostí statická a neodráží vliv změny konvergence nastavené na eru. Funkčnost gyroskopu je dána plochou sklíčka..tj. pokud se nacházíte v extremní zatáčce je dynamické kolečko na doraz a dál nejde.
dynamické kolečko(tj. tečkované) má volitelnou šíři dle nastavení manuálního (BF,FW,atd.)...a simuluje ideální bod zásahu pro zvolené letadlo umístěné zcela v tomto kruhu..ovšem na vzdálnost konevergence cca 180-200m.
takže předchozí popis funkčnosti je v pořádku krom toho automatického přizpůsobování se konvergenci na eru. je to nastaveno natvrdo na konvergenci cca 180-200m...ve stopách to bude asi jinak.
Jinak princip fungování platí jak popsáno výše..tj. gyroskopicky pohybuje kružnicí dle pohybu era a simuluje vliv zatáčení na dráhu střel od výstřelu do bodu protnutí(konvergence). Nezaznamenal jsem že by se dynamické kolečko přesunulo před statické jako v lock onu..ani po 10 minutách sledování era. optimální vzdálenost pro střelbu je těch 200 metru.
jo a pokud to sedne tak to fakt krájí jako laser...na Doře odešlo křídlo, nebo trup jedna báseň...ale chce to delší chvíli ji udržet v jednom bodě
POZOR vše je prosím z Ila...veškeré podobnosti se skutečnostmi jsou čistě náhodnéUpravil/a Lekk dne 24-02-2007 18:02
Ahoj všichni. Člověk musí se zájmem sledovat odbornou debatu na téma účinnost granátů ve virtuelní hře, ale proč by ne?
Protože nejsem odobrník na zbraně a střelivo používané za druhé světové války jako výzbroj letounů nebo protiletecké obrany můžu se také velice snadno mílit.
Když chceme zjistit jak přesné je poškození letadel s realitou je třeba si nejdříve uvědomit jednu věc. Ačkoliv už počítačové možnosti dosáhli takového pokroku že dokáží celkem přesně kopírovat trajektorii letu střely (ústová rychlost, působení gravitace, tření ) nemůže v žádném případě dokonale napodobit realitu.Nelze prostě naprogramovat všechny možné vlivi působící na účinost zásahu a těch je opravdu hodně.
Nyní nám nezbívá než se ptát ne na to, zdali je to autentické, ale jak blízké je to skutečnosti.
Nejdříve je nutné si uvědomit že je rozdíl v ničivém účinku střely,normálního granátu a průbojného granátu.
Obyčejná střela malého kalibru je vlastně jen kus kovu letící ohromou rychlostí. Zde je účinek závislý na rychlosti samotné střely, její váhy a velikosti.
Nebudu obyčejné střelivo rozebírat protože tu jde asi víc o granáty.
Hlavnímy faktory spůsobující poškození po zásahu granátem jsou: tlaková vlna, střepiny.Při použití průbojného střeliva s ocelovým jádrem musíme přičíst i kinetickou energii a úhel dopadu.
Tlaková vlna se šíří podle druhu a množství trhaviny, počáteční rychlost dosahuje hodnot až 6000m\s, tato rychlost rychle klesá.
Nejničivější ale samozřejmě při explozi jsou přávě střepiny. Střepiny jsou kusy kovového obalu granátu a vznikají při samotné explozi. Rychlost střepin je od 900m/s. Jejich velikost a směr letu není vždy úplně stejná. Mnohdy je granát roztržen na destíky malých kousků letící všemi směry a někdy jedním velkým a nekolika dalšími. V tom případě je pak důležité kam jednotlivé kusy letí.
Kinetická energie a úhel dopadu je pak důležitý pro kulomety menší ráže a průbojné granáty. Běžné kulomety mají ústovou rychlost něco kolem 800-900m/s. Tato rychlost se ovšem při letu mění díky působení gravitace a tření vzduchu. Prosím nepokoušejte se polemizovat s piřpočtením rychlosti letounu a ústové rychlosti. :-) Čím rychleji tedy projektil letí tím má větší sílu násobící se velikostí a vahou. Těžké kulomety pak dokáží udělat díru mnohem větší než je jejich průměr.
Při úhlu 90¨ je pak účinek optimální, protože energije projektilu směřije na jeden bod.
Průbojný granát je pak vybaven kromě trhavé náplně i ocelovým jádrem. Zapalovač jen nastaven na nepatrné spoždění. To má za následek že při dopadu na cíl ocelové jádro pronikne pancířem do hloubky a následná exploze má vyšší účinnost. Tlaková vlna totiž dokáže takový pancíř doslova roztrhnout. Po té je důležité připočítat letící střepiny.
To je ovšem teorie.
Hra samotná je tvořena určitě trošičku jinak. Programátoři na letadlo nakreslili jednoduchou sít poškození. Představme si na letadle čtverce s číslicí třebas jedna až deset. Jednička je jako papír a desítka je jako dvoumetrové zdivo. Zbraně pak mají naprogramovanou smičku kdy se jim měmí učinné číslo v závislosti na délce letu. Pak statčí jen nastavit jaké číslo způsobí jaké poškození na jakém čtverci a je to.
Proto debata o tom jak se to mění podle patchů je jednoduchá. Programátoři se prostě rozhodli pozměnit tu a tam nějaké číslo a monžná i ten čtverec na letadle.
Nakonec se tedy musím zeptat na co se ptáme. Na účinnost skutečnou nebo v simulátoru? Odpověd je jen a jen na nás. :-)
A nenadávejte mi.
Miku, myslím, že to, co jsi psal, tady víceméně všichni vědí, byť způsob, jakým pracuje damage model v sérii FB mi úplně jasný není - jestli počítá s "hitpointy", jak píšeš, nebo skutečně nějakým způsobem propočítává možné poškození a zkouší simulovat třeba střepiny..
A debaty o realitě a simulátoru se tu (pokud vím) poměrně dost často prolínají. Diskuse jsou právě vedeny většinou na téma: jak to bylo vs. jak to je - a případně jak by se to dalo zlepšit.
310_OTU_Mike napsal:
Nejničivější ale samozřejmě při explozi jsou přávě střepiny.
20mm německé miny (HE-M) jsou tenkostěnné granáty, tam jde o střepiny až v druhé řadě. primární je u nich "chemická energie" tedy deformace potahu nebo konstrukce způsobená tlakem exploze správného matroše. Právě miny dělaly větší díry než standardní HE granáty.
1stCL_Fucida napsal:
... způsob, jakým pracuje damage model v sérii FB mi úplně jasný není - jestli počítá s "hitpointy", jak píšeš, nebo skutečně nějakým způsobem propočítává možné poškození a zkouší simulovat třeba střepiny..
asi obojí. a připomínám, že dráhu střepin (i jejich energii) si lze prohlédnout offline po zapnutí arcademode na hodnotu "1" v conf.ini.
Zásah v křídle může střepinou poranit aj pilota, pokud probije pancíř. Ale je fakt, že občas není jasný, co se v tý hře přesně děje , černá skříňka.
Upravil/a rOckie dne 25-02-2007 17:18
Možná se budete divit, jak složitě se to poškození počítá... Už jenom z toho důvodu, že sem se kdysi dávno hrabal v konfigu a něco sem tam změnil. Výsledek byl znát na zobrazení. U AI, který se rozhodlo letět domů, se objevila taková ta komiksová bublina s nápisem "RTB...". U padajícího bylo "I´m hit!" atd. Nejpodstatnější ale bylo to, že sem se Spitem VB změnil He-111 na ježka. Střílel sem a He se jakoby obaloval nějakou bílou hmotou. Po přiblížení sem zjistil, že to sou vektory. Asi 5m dlouhej bílej šíp s červenym hrotem a zelenejma letkama. Po chvíli přemejšlení mi docvakla ta souvislost. Šturm používá k simulaci poskození vektory. Dokonce mezi tou spoustou "šípů" byl občas nějakej tlustší... Že by 20 mm? Každej zásah měl svůj vlastní vektor. Jeho směr opravdu odpovídal směru střelby. Jeden procházel hlavou pilota, což doopravdy způsobilo jeho smrt (podle chování He v příštích sekundách)...
Ne,že bych ti neveřil. Jenom je mi divné, že se ty zásahy projevily i na AI.
Já mám zkušenosti, že když mě trefí do křídla dvacítkou nebo osmičkou, vždycky to na tu stranu táhne stejně (pokud tedy nechybí půlka křídla). A taky mne ten zásah zpomalí.
Ale AI létá stejně dobře, dokud ho nezničíš nebo nepoškodíš motor nebo ovládání.
Takže vektory tam mohou být, ale o jejich funkci bych si dovolil pro AI pochybovat.
Nicméně je to zajímavý postřeh. Pamatuješ si, která funkce to umí?
EDIT: Shedane, máš dobrej podpis Upravil/a Kurtis dne 25-02-2007 19:29
Rook napsal:
20mm německé miny (HE-M) jsou tenkostěnné granáty, tam jde o střepiny až v druhé řadě. primární je u nich "chemická energie" tedy deformace potahu nebo konstrukce způsobená tlakem exploze správného matroše. Právě miny dělaly větší díry než standardní HE granáty.
Rooku, zdá se, že 20mm MG má výrazný účinek jen proti potahu bez výztuh. (Výztuhy = žebra, přepážky atd.) Exploze trhaviny bez dodatečného účinku střepin je omezena pravděpodobně jen na "volnou" plochu potahu a to asi protože energie tlakové vlny od exploze není "uchována" ve střepinách a samotná tlaková vlna velice rychle ztrácí energii. Možné srovnání lze nalézt u útočného a obranného granátu.
Upravil/a 313_Gryzlov dne 27-02-2007 07:03
bigjirka napsal:
Ne,že bych ti neveřil. ....
....Ale AI létá stejně dobře, dokud ho nezničíš nebo nepoškodíš motor nebo ovládání.
Věř mu, nekecá
Pokud např. AI stodevítce řádně proděravíš jedno křídlo, a ona má ještě snahu bojovat, tj. točit se uhýbat a tak, je v podstatě otázkou času než zatočí tak prudce že spadne do vývrtky kterou nevybere.
Jestli jí předtím klesne rychlost, to si nejsem jistý, ale podle subjektivního pozorování (jde to snáz dohnat a dorazit) myslím že jo.
Gentlemen, mlha nad kanálem se zvedá.. Jo, a první sestřel se nepočítá. Tím se jen vyrovnává účet za sebe...
Vykání je následek nepochopení formy vlády pozdních římských císařů. Koncem Římského císařství spoluvládli čtyři vládci. Proto byli oslovován jako celek. Tykání je správné.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
By mě zajímalo kolik soubojů jsi v 27000 feetech na DS nebo coopech zažil ? 
