Jirka napsal:
Poslouchej Vilíku. Jednak bych ti rád řekl, že naprostá většina lidí, co sem chodí se už po léta znají. Povětšinou i osobně. Pokud člověk, co je tu čtyři dny i s cestou, jako ty, hodlá fungovat jako ty, tak může očekávat všelijaké reakce. Asi by stálo za to vrátit se pod most, napočítat si do deseti, vychladnout a v klidu se vrátit. Stejně tak si klidně založ svoje vlákno, tam si kvákej ty svoje hovadiny a invektivy a nezasírej tam, kde to není vhodné.
No pockej, ale jako startovac flejmu se jevi nadejne, ne? Opitzce uz obcas dochazi sily, tak bude posila.
Vsak on to po prvnim mlejnku pochopi...
313_Gryzlov napsal:
Také jsem moc zvědavý Jen škoda, že nemáme informace o geometrickém zkroucení křídla ... dal by se udělat model a spočítat celé letadlo.
Není křídlo aerodynamicky a geometricky totožné s pozdějšími La-5?
Rufu,
občas bývá výkres křídla, na kterém jsou vyznačeny řezy a definovány profily (případ aerodynamického zkroucení) nebo údaje o úhlu natočení profilu (geometrické zkroucení) vůči nějaké referenční hodnotě. Občas to bývá jen slovně popsáno: „Např. řez 64%, úhel natočení 1 stupeň vůči ose letadla.“
Teoreticky by šlo udělat model bez tohoto zkroucení, ale bude to mít vliv na aerodynamické charakteristiky. Třeba u Spita je to zkroucení výrazné, kvůli vlastnostem eliptického křídla.
Tajpane,
stále žiju a jak vidíš, tak vymýšlím hrozné blbosti, abych zjistil, že to stejně nemá cenu )
Fuči s tím křídlem nevím. Nedokážu to říct s určitostí, ale to, co Tě napadlo, dává smysl.
…
Messiku, zpráva nevím jestli bude. Budu se snažit.
Metodický postup je zatím takový: podle výšky pro danou rychlost v horizontu, se určí výkon motoru. Z výkonu se spočítá součinitel výkonu vrtule a rychlostní poměr. Z grafu vrtule se určí účinnost a spočítá se součinitel tahu a následně tah. Z tahu se určí součinitel odporu letadla. Současně se určí i součinitel vztlaku.
Ještě k účinnost vrtule. Ta se pohybuje maximálně do hodnoty 86% (a to i v dnešní době).
Kámen úrazu je v tom, že není znám skutečný součinitel odporu počítaného letadla a musí se tedy udělat nějaké referenční srovnání. Tím je měření reálného P-51B ve vzduchu a modelu P-51B v tunelu.
Obecně se bere, že tento letoun má nejnižší součinitel odporu z letadel, která lze s ním srovnávat (není zde myšleno výkonově, ale koncepčně). To znamená, že je nejlepší a tudíž součinitele odporu ostatních letadel by neměl být menší, než u tohoto referenčního stroje. Číselně pro mach 0,4 je ta hodnota přibližně 0,022 – 0,023. Co je menší, je minimálně podezřelé.
Dalším kritériem jsou poměry součinitelů odporu a vztlaku pro různé rychlosti letu. To také není jednoduché, protože hodnota součinitele vztlaku je závislá na hmotnosti letadla a s tím souvisí i součinitel odporu.
Principielně jde o to, že čím vyšší součinitel vztlaku, tím i větší součinitel odporu. Je proto divné, když vyšší rychlost byla dosažena na menším součiniteli odporu a při vyšším součiniteli vztlaku oproti rychlosti nižší.
Problém ale nastává v určení hmotnosti letadla a v navýšení výkonu motoru vlivem dynamického tlaku. Hmotnost má vliv na změnu součinitele vztlaku, navýšení výkonu zase mění vypočítanou hodnotu součinitele odporu.
Protože ale není známo, jakou hmotnost mělo letadlo během testování a ještě mnoho dalšího, tak by bylo nutné vytvořit co nejvíce podobný geometrický model letadla a nechat spočítat poláry pomocí CFD. Bylo by to mnohem blíže realitě, než se snažit dopočítat aerodynamické součinitele a říct, zda bylo pro to letadlo možné dosáhnout stanoveného výkonu.
Uvádím zatím hrubý nástřel, tak to neberte jako hotové a dané hodnoty:
Referenční hodnota: P-51B cd = 0,022 – 0,023
JAK-9 … u země v = 520 km/h, motor VK105PF, referenční vrtule VIŠ-61P, účinnost 85%
cd = 0,0239
Nepředpokládám, že by vrtule VIŠ-105 dávala lepší výkony. Z toho soudím, že letouny JAK-9 s odpovídajícím motorem by se pohybovaly kolem této rychlosti.
JAK-1 … u země v = 490 km/h, motor VK105P nebo PA, referenční vrtule VIŠ-61P, účinnost 85%
cd = 0,0261
JAK-1 … u země v = 505 km/h, motor VK105PF, referenční vrtule VIŠ-61P, účinnost 85%
cd = 0,0262
Jedná se o JAK-1 z roku 41 s motorem z roku 1942, nikoliv o JAK-1B
LaGG-3 … u země v = 490 km/h, motor VK105P nebo PA, referenční vrtule VIŠ-61P, účinnost 85%
cd = 0,0254
Výsledky pro jiné výšky dát zatím nemohu, řeším změnu výkonu vlivem dynamického tlaku, protože bez této korekce by ta letadla létala zhruba o hodně méně a to není v pořádku. Ta korekce musí být.
Jinak si myslím, že letadlu JAK-1 je „ublíženo“, protože aby dal u země „jen“ 470 km/h, pak by cd = 0,0296. Což moc neodpovídá potom u výkonu JAK-1 s motorem VK105PF (měl by jen 485 km/h) JAK-9 jsou kromě „čisté devítky“ asi nadhodnoceny.
Bohužel bez reálné geometrie toho moc určit nejde. Jsou jen a jen dohady. Ostatně, to i s tou reálnou geometrií
P.S.
Pokud zjistím, že jsem někde udělal chybu, tak všechno zapřu
EDIT:
Přežblepty
Upravil/a 313_Gryzlov dne 18-02-2010 15:01
313_Gryzlov napsal:
Valhero,
jo jo hledal jsem papíry pod stolem :o)
Rufu,
občas bývá výkres křídla, na kterém jsou vyznačeny řezy a definovány profily (případ aerodynamického zkroucení) nebo údaje o úhlu natočení profilu (geometrické zkroucení) vůči nějaké referenční hodnotě. Občas to bývá jen slovně popsáno: „Např. řez 64%, úhel natočení 1 stupeň vůči ose letadla.“
Teoreticky by šlo udělat model bez tohoto zkroucení, ale bude to mít vliv na aerodynamické charakteristiky. Třeba u Spita je to zkroucení výrazné, kvůli vlastnostem eliptického křídla.
Tajpane,
stále žiju a jak vidíš, tak vymýšlím hrozné blbosti, abych zjistil, že to stejně nemá cenu :o)
Fuči s tím křídlem nevím. Nedokážu to říct s určitostí, ale to, co Tě napadlo, dává smysl.
…
Messiku, zpráva nevím jestli bude. Budu se snažit.
Metodický postup je zatím takový: podle výšky pro danou rychlost v horizontu, se určí výkon motoru. Z výkonu se spočítá součinitel výkonu vrtule a rychlostní poměr. Z grafu vrtule se určí účinnost a spočítá se součinitel tahu a následně tah. Z tahu se určí součinitel odporu letadla. Současně se určí i součinitel vztlaku.
Ještě k účinnost vrtule. Ta se pohybuje maximálně do hodnoty 86% (a to i v dnešní době).
Kámen úrazu je v tom, že není znám skutečný součinitel odporu počítaného letadla a musí se tedy udělat nějaké referenční srovnání. Tím je měření reálného P-51B ve vzduchu a modelu P-51B v tunelu.
Obecně se bere, že tento letoun má nejnižší součinitel odporu z letadel, která lze s ním srovnávat (není zde myšleno výkonově, ale koncepčně). To znamená, že je nejlepší a tudíž součinitele odporu ostatních letadel by neměl být menší, než u tohoto referenčního stroje. Číselně pro mach 0,4 je ta hodnota přibližně 0,022 – 0,023. Co je menší, je minimálně podezřelé.
Dalším kritériem jsou poměry součinitelů odporu a vztlaku pro různé rychlosti letu. To také není jednoduché, protože hodnota součinitele vztlaku je závislá na hmotnosti letadla a s tím souvisí i součinitel odporu.
Principielně jde o to, že čím vyšší součinitel vztlaku, tím i větší součinitel odporu. Je proto divné, když vyšší rychlost byla dosažena na menším součiniteli odporu a při vyšším součiniteli vztlaku oproti rychlosti nižší.
Problém ale nastává v určení hmotnosti letadla a v navýšení výkonu motoru vlivem dynamického tlaku. Hmotnost má vliv na změnu součinitele vztlaku, navýšení výkonu zase mění vypočítanou hodnotu součinitele odporu.
Protože ale není známo, jakou hmotnost mělo letadlo během testování a ještě mnoho dalšího, tak by bylo nutné vytvořit co nejvíce podobný geometrický model letadla a nechat spočítat poláry pomocí CFD. Bylo by to mnohem blíže realitě, než se snažit dopočítat aerodynamické součinitele a říct, zda bylo pro to letadlo možné dosáhnout stanoveného výkonu.
Uvádím zatím hrubý nástřel, tak to neberte jako hotové a dané hodnoty:
Referenční hodnota: P-51B cd = 0,022 – 0,023
JAK-9 … u země v = 520 km/h, motor VK105PF, referenční vrtule VIŠ-61P, účinnost 85%
cd = 0,0239
Nepředpokládám, že by vrtule VIŠ-105 dávala lepší výkony. Z toho soudím, že letouny JAK-9 s odpovídajícím motorem by se pohybovaly kolem této rychlosti.
JAK-1 … u země v = 490 km/h, motor VK105P nebo PA, referenční vrtule VIŠ-61P, účinnost 85%
cd = 0,0261
JAK-1 … u země v = 505 km/h, motor VK105PF, referenční vrtule VIŠ-61P, účinnost 85%
cd = 0,0262
Jedná se o JAK-1 z roku 41 s motorem z roku 1942, nikoliv o JAK-1B
LaGG-3 … u země v = 490 km/h, motor VK105P nebo PA, referenční vrtule VIŠ-61P, účinnost 85%
cd = 0,0254
Výsledky pro jiné výšky dát zatím nemohu, řeším změnu výkonu vlivem dynamického tlaku, protože bez této korekce by ta letadla létala zhruba o hodně méně a to není v pořádku. Ta korekce musí být.
Jinak si myslím, že letadlu JAK-1 je „ublíženo“, protože aby dal u země „jen“ 470 km/h, pak by cd = 0,0296. Což moc neodpovídá potom u výkonu JAK-1 s motorem VK105PF (měl by jen 485 km/h) JAK-9 jsou kromě „čisté devítky“ asi nadhodnoceny.
Bohužel bez reálné geometrie toho moc určit nejde. Jsou jen a jen dohady. Ostatně, to i s tou reálnou geometrií :)
P.S.
Pokud zjistím, že jsem někde udělal chybu, tak všechno zapřu :p
EDIT:
Přežblepty
Ha, poznávám ho, je to skutečně on - nikdo jiný by o takovýdlech věcech nepsal takové romány :)))
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
Je hustej jako bejval. Doufám že plyšovej tyg bude podávat hlášení a nezaleze sas pro nějakej graf pod stůl.
Gryzlove to mi řekni jak se ti to všechno vejde do makovice?
jen jestli on se nedíval na páření tygrů usurijských v pražské ZOO a nerafnul ji stejně za krkem jako ten pruhovanej kolega....
Plyšáku, odkaď nám to píšeš ?!
:))
Porazit nepřítele a dát mu život může vypadat jako projev laskavosti,
ale ve skutečnosti to je to nejkrutější, co poraženého může potkat. [samurajský pohled na zajetí]
Gryzlowe: Snažil jsem se a prohrabal jsem se tím co doma mám, ale mám pro tebe špatnou zprávu. Geometrii toho křídla namám ani v popisu ani ve výkresu. Bohužel.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Vykání je následek nepochopení formy vlády pozdních římských císařů. Koncem Římského císařství spoluvládli čtyři vládci. Proto byli oslovován jako celek. Tykání je správné.
IL-2 Sturmovik™, Cliffs of Dover™, Pacific Fighters™ are trademarks or registered trademarks of 1C EUROPE, 1C-Multimedia, 1C ONLINE GAMES.
Other marks used herein are those of their respective owners.
už takhle těch 300 kg naposled ukončilo pár virtuálních kariér 
, na tom něco je. Oběsíme ho až zítra. 
